Jak se žije se schizofrenií?

Tomáš vždycky zvládal školu i své zájmy, kterých měl hodně, bez problémů. Nikoho proto nepřekvapilo, když se dostal na dvě vysoké školy a rozhodl se, že bude studovat obě zároveň. Zase, nebyl to pro něj problém. A krom toho stíhal všechno, co ke studentskému životu patří - mejdany až do rána, na kterých někdy nechyběla ani marihuana. A když nebyli po ruce kamarádi, hrál Tomáš celé noci hry na počítači.

Zdálo se, že vůbec nepotřebuje odpočívat, jíst, že jede na jakési vnitřní záložní baterie, které se hned tak nevybijí. Jenže pak se všechno nějak zvrtlo. Lidi, kteří byli rádi v jeho blízkosti,se od něj začali odvracet, protože se začínal chovat "divně". Vedl divné řeči, začal spřádat podivné teorie, zdálo se, že třeba nerozlišuje realitu od světa počítačových her. Přestal se starat o to, jak vypadá. Slyšel divné hlasy, pronásledovaly ho podivné představy. Když začal být hrubý na své rodiče, s nimiž dosud bydlel, ti ho po jednom takovém záchvatu odvezli na psychiatrii, ač se této myšlence dlouho bránili.

Zanedlouho bylo jasné: schizofrenie. Aby bylo jasno, ani alkohol, ani počítačové hry, ani marihuana nemohou tuhle nemoc způsobit, ale v Tomášově případě se podílely na jejím probuzení. Jinými slovy, Tomáš k ní měl předpoklady a bylo jen otázkou času, co a jak je spustí. "Když jsme dozvěděli diagnózu, hrozně se nám ulevilo, ale zároveň jsme se dost vyděsili. Nikdo asi nechce slyšet, že jeho dítě je blázen a přesně tak jsme se cítili," popisuje své tehdejší pocity Tomášova matka. Od té doby uplynulo pět let a Tomáš absolvoval léčbu na psychiatrické klinice, pak léčbu ambulantní, nějaký čas pracoval v kavárně, kde obsluhovali lidé se stejnými problémy a poslední dva roky se pomalu vrací k běžnému životu. Dnes žije s přítelkyní ve vlastním bytě a plánuje založení rodiny.

Schizofrenií trpí asi jedno procento lidí, muži stejně často jako ženy. Nemoc většinou propuká spíše v mladším věku, většinou se projeví nejpozději v pětačtyřiceti letech. Pro schizofrenii je typické výrazné narušení psychických funkcí. V důsledku toho nemocný odlišně vnímá svět kolem sebe i sebe sama a nedokáže přesně odlišit realitu od vlastních představ a fantazií. Postižení jedinci si mohou stěžovat na obtíže s myšlením nebo se soustředěním, slyšení hlasů, podivná nebo bizarní přesvědčení (například že vládnou nadpřirozenými silami, že jsou pronásledováni), nezvyklé tělesné stesky (třeba že mají uvnitř těla zvíře nebo neobvyklé předměty). Oproti tomu okolí nemocného může získat podezření kvůli netečnosti, uzavřenosti, špatné hygieně nebo neobvyklému chování postiženého. Pozor, schizofrenie se v žádném případě nerovná rozdvojení osobnosti., ač právě tak ji mnoho lidí vnímá.

ZPĚT