Nemít náladu může být nemoc

Z portálu Zdravcentra, 2. část

Nabízí se otázka, co mají společné deprese a kardiovaskulární onemocnění. Mohou to být zvyky a životní styl, které deprese sdílí s hlavními rizikovými faktory srdeční choroby (kouření, obezita, sedavé zaměstnání), psychosociální faktory - např. určité osobnostní rysy (typ A) a behaviorální styl, nepříznivé životní události, které mohou přispívat k rozvoji kardiovaskulárního onemocnění i k depresi pravděpodobně přes specifické mechanismy.

Na základě epidemiologických studií je udáváno, že pouze u poloviny nemocných je depresivní porucha poznána. Diagnostika psychických poruch včetně deprese je založena na identifikaci určitého souboru příznaků - tedy v podstatě na pozorování a vyšetření.
K základním kritériím patří depresivní nálada - abnormální vzhledem k jedinci, trvající déle než 2 týdny, ztráta zájmu nebo prožitku radosti, snížení energie a zvýšená únavnost. K dalším příznakům se řadí ztráta sebedůvěry, výčitky, suicidální úvahy a jednání, nesoustředivost, nerozhodnost, útlum nebo agitovanost, poruchy spánku, poruchy chuti k jídlu.
Diagnostické umění psychiatra spočívá na tom, jak umí naslouchat, jak se umí ptát, jak umí pozorovat. Psychiatrii chybí objektivní ukazatelé choroby, biologické markery. Nepochybně to představuje určitý handicap vůči ostatním medicínským oborům.

Monoaminová hypotéza deprese byla formulována zhruba před 40 lety. Zpočátku to byla představa o deficitu neurotransmiterů v synaptické štěrbině. Postupně se však tato hypotéza stávala sofistikovanější, tak jak byly získávány nové poznatky o mozku a jeho funkci. Dnes je známo, že monoaminové systémy jsou spojeny strukturálně i funkčně a vzájemně se ovlivňují. Nové zobrazovací techniky mozku přispěly k přesunu zájmu na oblasti monoaminy řízené (frontální kortex, hipokampus/amygdala a bazální ganglia). Deprese je dnes považována za dysfunkci mozkových okruhů modulovaných monoaminovými systémy. Úspěšná léčba vede k úpravě této dysfunkce.

Pouze polovina rozpoznaných depresí dostane antidepresivní léčbu, pouze čtvrtina je léčena antidepresivy v adekvátní dávce a dostatečně dlouho. V současné době jsou v Evropě 27 milionům pacientů předepisována antidepresiva. V r. 2005 se předpokládá, že 35 milionů lidí bude léčeno antidepresivy. 50 % depresí léčených antidepresivy zareaguje klinicky relevantním zlepšením, avšak pouze ve 25-40 % je dosaženo remise, tedy stavu, kdy již nejsou splněna kritéria pro přítomnost depresivní poruchy a jedinec je schopen se vrátit plnohodnotně do života. Často se stává, že zůstávají reziduální příznaky, které mohou kvalitu života snižovat.

MUDr. Eugen Hinterbuchner

ZPĚT