Nemít náladu může být nemoc

Z portálu Zdravcentra, 3. a 4. část

Antidepresiva jsou léky působící na patologicky pokleslou náladu a další příznaky depresivního syndromu.
Historie antidepresiv je dlouhodobá. V r. 1952 došlo k náhodnému objevu antidepresivního účinku u tehdy používaného antituberkulotika, v roce 1955 k náhodnému objevu prvního klasického antidepresiva imipraminu. V roce 1970 přichází tzv. 2. generace antidepresiv, 1987 3. generace antidepresiv, 1994 další nová antidepresiva, která můžeme také označit jako antidepresiva vyšších generací. Jejich zástupci jsou povětšinou tzv. dualistická antidepresiva, která ovlivňují dva zainteresované neurotransmiterové systémy - noradrenergní a serotonergní.  
Klasická antidepresiva (= tricyklická antidepresiva, antidepresiva 1. generace) byla objevena náhodně, vyšší generace byly syntetizovány cíleně.
Další generace jsou v předpokládaném mechanismu účinku specifičtější (tj. ovlivnění jenom zainteresovaných neurotransmiterových systémů bez přídatného vlivu hlavně na muskarinové, event. jiné receptorové systémy), a tedy také bezpečnější, jsou lépe tolerovány a je zde určitá možnost prolomení farmakorezistence.

V současné době jsou nejvíce předepisována SSRI (specific serotonin reuptake inhibitors), která jsou řazena k antidepresivům 3. generace (fluoxetin, fluvoxamin, citalopram, sertralin, paroxetin). Pro svoji bezpečnost byla uvolněna pro preskripci lékařům prvního kontaktu a jiným specialistům (neurologové, internisté).

Léčba deprese je proces, který má určité fáze:

1. akutní léčba
, kdy hlavním cílem je odstranit (zmírnit) co nejrychleji příznaky deprese a obnovit normální funkční schopnosti - dosáhnout plné remise, což také minimalizuje riziko relapsu a recidiv
2. léčba udržovací (tj. pokračování po 4-6 měsíců v léčbě, i když nejsou příznaky deprese) s cílem udržet stav bez příznaků
3. léčba preventivní (může být celoživotní) s cílem zabránit návratu deprese  
V charakteru depresivní poruchy je periodičnost a pravděpodobnost opakovaných epizod deprese vysoká: po první epizodě 50%, po čtvrté epizodě 80-90 procentní. Preventivní léčbu začínáme obyčejně po 3 epizodách deprese v posledních 5 letech. Bylo prokázáno, že tato léčba dokáže podstatně snížit riziko opakované deprese.

Podle čeho volíme léčebný postup?
Základním kritériem je intenzita deprese - pro lehkou depresi je dostačující erudovaně prováděná psychoterapie, u depresí středně těžkých a těžkých je nezbytná léčba biologická. K dalším kritériím výběru patří dynamika onemocnění (první nebo opakovaná epizoda), tělesný stav a přání nemocného.

V současné době bychom se měli snažit využít stávajících léčebných možností. Měli bychom léčit agresivně do dosažení remise a po dostačující dobu, aby bylo možno zabránit relapsu a rekurenci. Dále je nutné poznat a léčit komorbiditu (somatickou i psychickou), která komplikuje průběh deprese. Závěrem ekonomický aspekt, který dnes hraje ve zdravotnictví tak podstatnou roli - nejdražší antidepresivum je to, které pacient nebere.

Deprese z přepracování
Stále vyšší nároky na pracovní výkon, z toho vyplývající stres a následné deprese se stávají celosvětovým problémem číslo jedna. Někteří z nás se dostávají do věku, kdy mají sice zkušenosti, jsou ve svém oboru dobří, nicméně se bojí o své místo. Obávají se mladých a dravých kolegů, kteří by je mohli připravit o zajímavé a dobře placené zaměstnání. Proto se snaží pracovat usilovněji, být co nejlepší. Protože chtějí být dobří, dostává se do stresu.

V mnoha případech způsobují stresové a depresivní stavy svým pracovníkům i někteří zaměstnavatelé, kteří své zaměstnance přetěžují. Kladou na své pracovníky stále vyšší nároky a lidé, kteří se bojí o práci, prostě dělají, dokud nepadnou.

Stresován je každý desátý
Podle studie Mezinárodní organizace práce ve Spojených státech, Německu, Velké Británii, Polsku a Finsku trpí přetížením, stresem, úzkostí a depresí každý desátý člověk. Tyto poruchy se začínají stávat nejčastějším důvodem k vyplácení invalidních důchodů.
V České republice trpí těmito potížemi až dvě třetiny lidí v produktivním věku. Ve zprávě Mezinárodní organizace práce se mimo jiné uvádí, že trvání pracovní neschopnosti způsobené depresemi je v průměru dvaapůlkrát delší než u jiných nemocí. Roční ztráty produkce způsobené pracovní neschopností kvůli této chorobě se v Německu odhadují na více než pět miliard euro.

Kdy vyhledat lékaře?
Smutné, melancholické nálady by neměly u zdravého člověka trvat déle než tři nebo čtyři dny. Pokud potíže přetrvávají více než deset dní, měli bychom vyhledat odborného lékaře, psychologa nebo psychiatra.

Kdy se jedná o rozvíjející se depresivní stav a příznaky rozvíjející se deprese? Když:

MUDr. Eugen Hinterbuchner

ZPĚT